Historie
Fulnecký hasičský sbor v zrcadle historie

    Otázka prevence a taktiky boje s ohněm byla řešena městskými, zemskými a královskými patenty. Bez nadsázky je možno říci, že otázka požární ochrany zaměstnávala i samotné představitele států. Nejinak tomu bylo i v samotném Rakousku - Uhersku, kde v roce 1785 je vydán požární řád samotným císařem Josefem II. (* 13.3. 1741 + 14.4.1790 ). Vydáním požárního řádu císařem Josefem II. došlo ke zrušení „Řádu k hašení ohně“, který vydala jeho matka Marie Terezie v roce 1751. Císař Josef II. byl na svou dobu velice pokrokovým vladařem, který za své vlády uskutečnil řadu reforem.

    Rovněž jeho požární řád byl na svou dobu velice progresivní. Důkazem jeho pokrokovosti je nový požární řád, který Josef II. vydává v roce 1787, tři roky před svou smrtí. Nový požární řád byl vydán pro země Koruny české, který platil neuvěritelných 86 let. Ke snahám o zakládání hasičských sborů a jednot dochází již před rokem 1867, kdy byl vydán „Zákon o právu shromažďovacím“. Byl to zákon, jenž umožňoval všem občanům tehdejšího Rakouska Uherska zakládat různé spolky a jednoty. Masové zkládání hasičských sborů ve 2. polovině 19. století bylo vynuceno všeobecným pokrokem (např. zakládáním manufaktur, přílivem obyvatelstva do měst apod.) Už nestačila ve většině případů používaná taktika a způsob boje s tímto živlem. Bylo nutné přikročit k budování organizace, která by vycvičila a materiálně vybavila určitý počet ať už dobrovolných, nebo profesionálních hasičů. Samotní představitelé měst a obcí si velmi dobře uvědomovali tuto situaci, avšak vytváření dobrovolných hasičských sborů bylo většinou v rukou osvícenských nadšenců. Jako například uvádím data vzniku některých hasičských sborů:

1853 Praha – první profesionální hasičský sbor
1854 Zákupy u Ćeské Lípy – není prokazatelně doloženo
1856 Česká Kamenice – není prokazatelně doloženo
1861 Liberec – není prokazatelně doloženo
1864 Velvary – první český dobrovolný hasičský sbor

    Vzhledem k nemožnosti získání jakýchkoliv průkazných materiálů o založení sboru v České Kamenici, v Zákupech a v Liberci znamená, že data jejich založení jsou faktograficky sporná.

    Nejstarší dobrovolný hasičský sbor na území Čech, Moravy a Slezska je hasičský sbor města Fulneku, což je prokazatelně a písemně doloženo zakládacími listinami z roku 1861. (Poznámka v našem městě byl založen dokonce jako první v okrese Nový Jičín i profesionální hasičský sbor v továrně Fridricha Pollaka v roce 1882.)

    Písemné doklady o povinnostech v případě požárů mělo město Fulnek ještě před založením vlastního dobrovolného hasičského sboru. Jsou ručně psány a uloženy v Okresním archívu v Novém Jičíně. Obsahovaly práva a povinnosti spojené s hašením ohně pro jednotlivé cechy v rozdělení dle podobnosti profese, například pro kováře, zámečníky, puškaře apod. Rovněž obsahovaly i všeobecná pojednání o vzájemné sousedské výpomoci i o zvláštních odměnách za pomoc při zdolávání ohně. Archivně je doloženo i materiální vybavení města hasičskou technikou. První hasičskou stříkačku mělo město již v roce 1798, další o 50 let později.

    A jak to bylo s vlastním založením sboru? V roce 1861 syn fulneckého obchodníka Augustin Thiry zakládá fulnecký hasičský oddíl. K osobě samotného A. Thiry je možno říci, že byl člověkem, který viděl o několik desetiletí dopředu. Byl absolventem Vysokého učení technického ve Vídni. Pobyt ve Vídni a technické vzdělání ovlivnilo jeho další životní kroky a poté i vybavení pozdějšího hasičského sboru. Dle tehdejších možností provedl určitá technická vylepšení na zařízeních, kterými byl sbor vybaven. Jeho zásluhou měl již čtyři roky po svém vzniku ve výzbroji (na tu dobu velice progresivní techniku) výsuvné žebříky. Fulnecký sbor byl velice prestižním spolkem podporován a uznáván širokou veřejností. K osvícenecké osobě Augustina Thiry je možno dále uvést, že ani po přesídlení z Fulneku do Nového Jičína nezanevřel na hasičské hnutí a v roce 1871 zakládá v Novém Jičíně další dobrovolný hasičský sbor. Augustin Thiry umírá 28.11. 1906 v Novém Jičíně.

    V roce 1911 ve Fulneku byl Augustinu Thiry u příležitostí 50. výročí založení fulneckého hasičského sboru, odhalen památník v parčíku u nádraží. Po druhé světové válce byl odstraněn. Nutno podotknout, že se tak stalo ke škodě budoucích generací. Řada příznivců historie by znovu uvítala znovuobnovení panátníku. Jedním z důvodů může být i to, že dobrovolní hasiči byli a jsou ti, kteří po celých 140 let důsledně naplňovali heslo „ Pomoci bližnímu bez ohledu na jeho přesvědčení, postavení či národnost “.

 

Poznámka: Řada čtenářů může jistě oponovat, že v době vzniku fulneckéhoí hasičksého sboru se jednalo o sbor německý. V té době byla však větčina sborů pouze pod německým velením. Sama historie je zajímavé a fascinující téma. Množství významných podrobností nám odkrývají a vysvětlují činy lidí, kteří se podíleli na té či oné události. Hranice mezi přítomností a minulostí jsou proměnlivé. Těchto pár řádků se snaží přinést co nejsoučasnější pohled na vznik fulneckého hasičského sboru. Je proto na čase se zamyslet nad historickým pozadím vývoje fulneckého hasičského sboru a nedívat se na jeho vznik z hlediska ideologie, historických křivd či momentálního politického zřízení. Významným rysem historie je, že historici se často neshodují ve svých závěrech, které ani nemohou být definitivní.

 

Pro zajímavost uvádím rozmach zákládání hasičských sboru ve 2. pol. 19. století:

    Rok 1874 v Království českém je registrováno více jak 107 hasičských sborů. V roce 1879 se ve dnech 23. – 25. 3. konala ustavující schůze Ústřední zemské hasičské jednoty Království českého v Praze. 29.3. 1879 je vydána výzva apelující na české a německé sbory ke sloučení do Ústřední zemské hasičské jednoty. Na Štědrý den roku 1884 je schválen zákon, kterým se ustanovila povinnost k placení příspěvků na výdaje a podporu hasičů. Byly zřízeny dva fondy: věcný fond - pro nákup výstroje a výzbroje, osobní fond – na podporu hasičů v případě úrazu či úmrtí.

    Historie fulneckého hasičského sboru od jeho založení pak pokračuje přes pád Rakouska Uherska, první a druhou světosvou válku, poválečné období k současnosti. Byly to doby jak krizové, tak doby kdy sbor byl na pomyslném výsluní. Celá podrobná historie zdejšího hasičského sboru je obdivuhodně popsaná v třídílném almanachu Jaromíra Peterka vydaného u příležitosti 130. výročí založení sboru.

zdroj: almanach vydaný ke 140. výročí založení SDH Fulnek



Seznam starostů SDH Fulnek od založení sboru v roce 1861:

rokjméno starosty
1861 - 1867 zakladatel sboru Augistin Thiry
1867 - 1884 na základě úpravy stanovy byl volen společný předseda tělovýchovné i hasičské jednoty.
1884 Klumpner Moric
1884 - 1893 Reichman František
1893 - 1896 Knopp Antonín
1896 - 1912 Kostroň Josef
Od roku 1911 do konce 2. světové války nejsou o činnosti dobrovolných hasičů žádné ověřené zprávy. V srpnu 1945 se uskutečnila schůze Českého svazu dobrovolných hasičů v hotelu Zlatý kříž.
1945 - 1948 Horáček Josef
1948 - 1950 Zahrádka Josef
1950 - 1951 Jiřičný Bohumil
1951 - 1956 Šindler Josef
1956 - 1960 Schindler Josef
1960 - 1962 Zahrádka Josef
1962 - 1964 Kolovrat Josef
1964 - 1966 Černý Jan
1966 - 1973 Šedivý František
1973 - 1978 Wojtyla Zdeněk
1978 - 1988 Jarolík Rudolf
1988 - 1991 Ing. Benýšek Josef
1991 - 1995 Jarolík Rudolf
1995 - 2006 Svoboda Jindřich
od r. 2006 Marková Světlana


 
anketa
Ankteta
Odkud pocházíte?
Fulnek
36.8%
Novojičínsko
21.8%
Moravskoslezský kraj
22.1%
ČR
19.3%
Celkem hlasovalo: 788